Hrdinky jsou psány živým jazykem a pojednávají o významných českých nebo chceme-li v českých zemích narozených ženách. O většině z nich není ve veřejném prostoru skoro slyšet a pokud ano, pak vystupují většinou jen jako něčí manželky, případně jsou opěvovány jako rarity na jinak zcela muži ovládaném poli. Typicky se jedná o panovnici Marii Terezii, automobilovou závodnici Elišku Junkovou a také senátorku Františku Plamínkovou, která se ve své době velmi výrazně prosadila v politice.
Výběrem hrdinek se vyprávění neomezuje pouze na území dnešní České republiky, ale rozbíhá se po celém bývalém rakouském mocnářství a občas zabrousí i za jeho hranice. Je tak zajímavé si uvědomit, že všechny české hrdinky nemluvily od narození česky, mnohé hovořily nebo psaly německy, jiné strávily třeba kvůli poměrům ve své původní vlasti většinu života za hranicemi, další svého času společnost nedocenila jen proto, že se nehodlaly podřídit dobovým pravidlům.
Autorky medailonů Kateřina Tučková, Lenka Křížová a Anna Musilová se snaží o rozmanité zobrazení žen, které ovlivnily naši historii. Zachycené osudy velmi dobře ukazují, že ženy mohou dělat, co si zamanou, ačkoli k tomu mnohdy vede trnitější cesta.
Jejich osudy, stejně jako u mužských hrdinů, o nichž toho ovšem dlouhodobě vychází daleko více, ukazují příběhy odvahy, drzosti, vytrvalosti, věrnosti i lásky. Ženy, které autorky do knihy vybraly, držely ve svých rukou pero, děti, skalpel, dirigentskou taktovku i zbraň, což jen odráží různorodost zájmů a povah žen, jež se nevěnovaly jen a pouze dětem a domácnosti.
Myšlenku seberealizace, která celým dílem prostupuje, však autorky nerazí silou. Místo toho sází na mnohotvárnost. Rozumět umění je pro ženy stejně dobré jako zajímat se o jadernou fyziku, dělat senátorku, vést obchod, starat se o nemocné, řídit auto na závodní dráze či pilotovat letadlo. Zvlášť pro děti, které se rozhodují o svém budoucím povolání, může být kniha velmi podnětná.
Aneta Lakomá
Renáta Fučíková, Lenka Křížová, Kateřina Tučková a kol.: Hrdinky. Praha: Universum, 2020.
Recenze vznikla na katedře žurnalistiky FSV UK pod vedením PhDr. Jany Čeňkové, Ph.D.