Jana Šrámková: Fánek hvězdoplavec, ilustrace Margarita Khavanski, Běžíliška, Praha 2022, 54 strany, prodejní cena 400 Kč
Ve své knize Fánek hvězdoplavec nás autorka Jana Šrámková (1982) zavede do srdce pohnutého příběhu mladého chlapce jménem Fánek, který se musí vypořádat s absencí svého otce.
Kniha začíná knihou jinou – je velká, zlatá, obrázková. A také psaná abecedou, kterou Fánek ani jeho otec neznají. Přesto se ale stává předmětem, díky kterému se posiluje pouto mezi otcem a synem. I když textu plně nerozumějí, propadají se do příběhu pomocí obrázků a fantazie, a vytvářejí si vlastní verzi příběhu. Tato nepojmenovaná kniha, ve které můžeme pouze tušit Bibli, a konkrétně příběh o Noemově arše, se stává jakýmsi mostem mezi nimi. Jejich společné dobrodružství spočívá v tom, že spolu prozkoumávají jednotlivé stránky, vykládají si obrázky a představují si vlastní verze příběhu.
Jednoho dne se však situace změní. Otec odjede do jiné země za prací, aby dokázal zajistit lepší život pro svou rodinu. Malý Fánek však jen těžko tuto změnu vidí jako krok k lepšímu, protože zůstává doma sám s upracovanou maminkou, babičkou a nemocným dědečkem.
Ztráta otce není jediná, které Fánek čelí. Musí se vyrovnat se smrtí jeho dědečka, již popisuje s jednoduchostí vlastní dětem. O to je však toto oznámení působivější: „Dávno odplul led, slezl sníh, začala klíčit zelenina, a děda tady pořád byl. Byl tu i v létě a na podzim a umřel až další zimu. Máma plakala moc, a já ještě víc. Babička neplakala, jenom si vyndala zuby. Už je pak nikdy nenosila.“
Fánkovo útočiště v koruně platanu je zničeno, když během tvrdé zimy strom někdo pokácí. Celý rok se s babičkou dře na jejich skromné zahrádce, ale když se pokusí sklidit úrodu, zjišťuje, že tu jim někdo ukradl. Přichází také o své velké přátelství s dívkou Marylkou, která stejně jako jeho tatínek neočekávaně odjíždí.
Země, do které lidé odjíždějí, je fascinujícím a tajemným prvkem v příběhu. Je to jakýsi symbol neznáma a nejistoty, který obklopuje osud Fánkova otce i dalších lidí, kteří se rozhodnou vydat se do této neznámé destinace. Tato země je jakousi mystickou oblastí, o níž nevíme téměř nic konkrétního. Je to jako z pohádky, kde se dobrodruzi vydávají do neznáma, plni očekávání a naděje na lepší život, ale zároveň čelí nejistotě a možnému nebezpečí. Až na to, že jejich cestu nepozorujeme jejich očima, ale zažíváme ji z pohledu těch, kteří na ně plní strachu i naděje čekají.
Pro Fánka je to místo plné záhad, protože neví, jak se jeho otci daří a co ho v té cizí zemi čeká. Tato nevědomost je pro něj jak tajuplná, tak děsivá. Nedostatek informací a komunikace s otcem představuje pro něj obrovskou výzvu a zdroj stresu.
Příběh nemá určité místo a čas, což knížce propůjčuje nadčasový charakter. Na rozdíl od mnoha autorských pohádek, které jsou často prostoupeny moderními technologiemi a konkrétními historickými a geografickými odkazy, je prostředí v knize Jany Šrámkové záměrně neuchopeno v konkrétních parametrech.
Většina prvků tohoto světa je pouze naznačena, což otevírá široký prostor pro fantazii čtenáře, aby si vytvořil svůj vlastní obraz této země. Podobně jako Fánek propadá knize se zlatými stránkami díky obrázkům a své fantazii, tak i my jako čtenáři jsme vyzváni, abychom si vytvořili vlastní představu o tomto světě.
Text oplývá poetickými popisy a symbolikou, která vtahuje čtenáře do nitra Fánkových emocí. Autorčina schopnost vystihnout hloubku lidských citů a představit je prostřednictvím jednoduchých, avšak silných situací je obdivuhodná. Fánek prožívá celou řadu zklamání a ztrát, a přesto si udržuje víru a naději.
Ilustrace od Margarity Khavanski (1989) dokonale doplňují atmosféru příběhu. Jejich jemné barvy a detaily oživují Fánkovu cestu mezi realitou a snem, přičemž přispívají k celkovému dojmu: smutku, kráse a naději.
Fánek hvězdoplavec je hlubokou meditací na téma osamělosti, síly rodiny a víry – a nezapomíná přes své poetické líčení na realitu, která je mnohdy tvrdá a neúprosná.
Nikola Kobzová
Autorka je studentkou žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy; text vznikl v rámci semináře na katedře žurnalistiky IKSŽ, vedeného Janou Čeňkovou.