Pavel Šrotu: Lichožrouti, ilustrace Galina Miklínová, Paseka, Praha 2008, 232 stran, prodejní cena 311 Kč
Proč připomínat s odstupem sedmnácti let Lichožrouty? Dílo Pavla Šruta (1940–2018), s nezaměnitelnými ilustracemi Galiny Miklínové, představuje v české literatuře pro děti a mládež fenomén přesahující svůj žánr. Z prosté otázky „Kam mizí ponožky?“ stvořila tato próza komplexní univerzum s vlastní mytologií, jazykem a dynamikou. Ocenění jako Magnesia Litera či Zlatá stuha, překlady do dvacítky jazyků a nakonec i filmová verze potvrzují status moderní klasiky, balancující mezi fantazií, humorem a hlubším poznáním. Šrutův text staví na geniálně prosté myšlence: za mizejícími ponožkami stojí lichožrouti, tvorové živící se výhradně lichými kusy. Z této premisy autor rozehrává fascinující paralelní svět s vlastními pravidly. Hlavním průvodcem je malý lichožrout Hihlík, sirotek, jehož putování je iniciačním vyprávěním: z bezpečného úkrytu je vržen do víru událostí, kde musí čelit nebezpečí, hledat ztracené rodiče, a především sám sebe. Dějová linka sleduje Hihlíkovo zapojení do konfliktu mezi starou lichožroutí mafií a dravým gangem Kojotů, což knize dodává napětí a hloubku. Rámec příběhu dotváří postava excentrického profesora Reného Kadeřábka, který zasvětil život studiu těchto stvoření.
Tato próza se nenásilnou formou dotýká témat jako dospívání, hledání identity, síla přátelství, morální dilemata či odvaha. Stvoření originálního světa je samo o sobě významným přínosem. Hihlík prochází uvěřitelným vývojem z bázlivého sirotka v odvážného jedince. Ostatní aktéři, ač fantaskní, vykazují komplexní psychologii a jejich společnost funguje jako zmenšený obraz světa lidského. Jazyková invence Pavla Šruta, významného básníka, je klíčovou silou tohoto titulu. Text je plný neologismů a slovních hříček, dialogy jsou živé a autentické. Humor je všudypřítomný, od situační komiky po sofistikované jazykové vtípky, které ocení i dospělí, čímž publikace naplňuje princip dvojí adresnosti. Vyprávění je vystavěno dynamicky, s dobře načasovanými zvraty a gradujícím napětím.
Nepostradatelnou součástí identity Lichožroutů jsou ilustrace Galiny Miklínové (1970). Její výtvarný styl, charakteristický dynamikou a smyslem pro detail, dokonale souzní se Šrutovým textem. Miklínová dala těmto tvorům jejich ikonickou podobu a její kresby aktivně dotvářejí atmosféru, podtrhují humor a prohlubují charakterizaci figur. Jsou plnohodnotnou součástí narativu. Ačkoli je toto dílo svébytné, lze v něm nalézt ozvuky nonsensové poetiky blízké Christianu Morgensternovi. V kontextu Šrutovy tvorby pak představují Lichožrouti úspěšný přechod od poezie k rozsáhlejší epické próze pro děti.
Lichožrouti jsou publikací s mimořádně širokým čtenářským záběrem. Primárně jsou určeni dětem od osmi let, ale díky své vícevrstevnatosti a inteligentnímu humoru si získají i dospělé. Jsou ideální pro rodinné předčítání i pro milovníky originálních fantasy příběhů. Tento titul je více než jen zdařilým literárním počinem – je to výtvor, který se nesmazatelně zapsal do české kultury. Jeho síla spočívá v dokonalém skloubení originálního nápadu, jazykové virtuozity, propracovaných charakterů a nezaměnitelných ilustrací. Lichožrouti nejenže vtipně vysvětlují jednu z největších domácích záhad, ale především otevírají dveře do světa fantazie, kde i obyčejná ponožka může být zdrojem velkého dobrodružství. Je to kniha, která má potenciál být čtena a milována i dalšími generacemi.
František Mašek
Autor je studentem žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy; text vznikl v rámci semináře na katedře žurnalistiky IKSŽ, vedeného Janou Čeňkovou.